Byla teplá letní noc, kdy se vzduch naplnil vůní zralých hroznů a starého dřeva. V malé vinici na okraji městečka, kde se zdi domů skvěly v měsíčním světle, se chystal svátek. Vzrušení viselo ve vzduchu jako jemná mlha, zatímco mladí vinaři dokončovali přípravy na ochutnávku nového vína.
Mezi nimi byla Elena, dívka s vlasy barvy plameňů a očima jako modrá obloha. Její úsměv byl nákazlivý, a když se procházela mezi řádky vinic, vypadalo to, jako by s každým krokem roztáhla magickou energii. Dnes večer však měla v srdci smutek; srdce jí drtilo, že její láska Jakub, mladý vinař s charismatem, které dokáže okouzlit každého, ji opustil pro bohatší dívku z města.
Elena se rozhodla, že na svátku najde radost. Vydala se do slavnostního stanu, kde se mísily hlasy lidí s veselou hudbou. Teplé světlo luceren osvětluje stvoly, na kterých se tancovalo, a vůně čerstvého moštu sváděla k pohledům na poháry plné naděje. Jakub byl však všude – jeho smích se mísil s tleskáním, a ona, ačkoliv se snažila vypadat šťastně, cítila, jak se jí sevřelo srdce.
Mezitím si však Jakub začal všímat, že si ho Elena nevšímal. Srdce mu bilo rychleji, když si uvědomil, že na něj dívka stále kouká, a v očích jí svítila touha, která ve vzduchu visela jako magická auru. Než stihl něco říct, objevila se u něj Veronika, dívka s hedvábnými vlasy a rafinovanými pohyby, která na něj zrovna vrhla vyzývavý pohled.
Jakub, zmatený a koketující, se snažil odolat jejímu kouzlu, ale jeho touha se směšovala se zklamáním a vnitřním bojem. Cítil, že ho něco táhne k Eleně, ale přesto stál s Veronikou, jako by byl zakletý v nějakém podivném snu.
Ve chvíli, kdy se Elena připravovala odejít, udeřil náhlý záblesk světla. Skupina přátel rozbila obrovský ohňostroj, který rozjasnil noční oblohu, a ona se otočila, aby se podívala. A v tom okamžiku, kdy se jejich oči setkaly, se zdálo, že celý svět se zastavil. Jakub pocítil vlnu přitažlivosti, která ho nutila překročit hranici mezi ním a Veronikou. Ubránil se, ale po několika okamžicích se rozhodl, že musí Elenu zastavit.
„Elena, počkej!“ zavolal srdcem, které mu bušilo jako o závod. Dívka se otočila, a v té jediné vteřině si uvědomili, že láska je silnější než veškeré překážky. Jakub se rozeběhl a tleskal si na hrudi jako lev, zatímco Elena se s úsměvem na tváři snažila nalézt jeho pohled. Chtěla mu odpustit, a když byli konečně tváří v tvář, obklopila je teplá auru, která je spojila.
A právě tehdy, když bylo všechno na dosah, objevila se Veronika s pohledem plným žárlivosti. „Myslila jsem, že jsi zapomněl na minulost,“ pronesla s hořkostí. Jakub zaváhal, ale v okamžiku, kdy se mu Elena podívala do očí, věděl, co má dělat.
„Ne,“ řekl rozhodně. „Nikdy jsem nezapomněl na to, co jsme spolu prožili. Ty jsi mi chtěla vzít srdce, ale já už jsem ho dal Eleně.“
Elena se rozesmála a zdálo se, že se celý večer rozsvítil. A pak, jako by zázrakem, se Oddělení pro víno rozhodlo darovat víno, které bylo speciálně vyrobeno z hroznů jejich lásky – byla to párty, která oslavovala nejen jejich víno, ale i lásku, která nikdy nezemře. Avšak na konci noci, když se všichni loučili, se Jakub otočil a spatřil Veroniku se slzami v očích, jak se vzdaluje v tichosti. A jeho srdce se v bolestném tahu znovu roztrhlo.
Nechtiac chytil Elleninu ruku, ale v jeho srdci zůstala prázdná mezera, kterou nemohl zaplnit. Kdo bude nakonec srdcem pro Jakuba – láska nebo žárlivost?