Úvod do neobvyklého setkání
Byl slunečný den a já jsem se rozhodla procházet městem, cítit, jak mi sluneční paprsky hladí pleť. Zatímco jsem se proplétala mezi lidmi, moje myšlenky se toulaly, až jsem narazila na malou kavárnu s venkovním posezením.
Vůně čerstvě upečeného pečiva se mísila se sladkým aroma kávy. Sedla jsem si na terasu a objednala si matcha latte. Jakmile mi to číšník přinesl, všimla jsem si, že vedle mě sedí muž v zelené mikině. Jeho oči byly jako smaragd, a když se na mě podíval, cítila jsem, jak se mi rozbušilo srdce.
Čekání na zázrak
Začali jsme si povídat, smáli jsme se a já jsem se cítila, jako by kolem nás nebylo nic jiného. Vzduch byl prosycený napětím a já jsem měla pocit, že se v tom momentu něco zázračného stane. Z jeho úst padala slova, která byla tak živá, že jsem je téměř viděla v barevných odstínech.
Ale najednou se jeho výraz změnil. Omluvil se a vytáhl telefon. Když začal psát zprávu, cítila jsem, jak se mezi námi vzduch ochladil. Co se děje? Proč najednou vypadá tak vážně? Zatímco jsem se snažila přemýšlet, co to znamená, zjevil se před námi černý vůz a zastavil se.
Překvapení na závěr
Vůz se otevřel a z něj vystoupila žena v elegantním zeleném kostýmku. S jistotou a grácií se přiblížila k našemu stolu. Byla to jeho matka, jak jsem se později dozvěděla, a ona mu oznámila, že dostal nabídku na prestižní práci v zahraničí. V tu chvíli jsem si uvědomila, že i když jsme se skvěle bavili, mohl mi on zmizet ze života během několika dní.
Když se rozloučili, já jsem seděla na tom samém místě, ale najednou jsem se cítila osaměle. Ať už se rozhodne jakkoliv, to setkání v zelené bylo pro mě jako záblesk naděje a touhy. A já jsem se musela smířit s tím, že ne všechno, co začíná jako pohádka, musí mít šťastný konec.