Procházím se po úzkých uličkách Londýna, když mě oslní záblesk barev. Jasné modré, žluté a červené částice se vznášejí ve vzduchu, jako by se pokoušely vyprávět svůj vlastní příběh. Je to podivný, ale fascinující jev, který mě okamžitě přitáhne. Jak se přibližuji, cítím, jak mi do nosu vniká sladká vůně čerstvě upečeného chleba, smíšená s lehkým zápachem mokrého betonu, který přebývá v těchto uličkách.
Stojím před malou kavárnou, z jejíž otevřených oken vychází tlumená hudba a smích. Částice, které se vznášejí ve vzduchu, se zdají být jakýmsi tajemným pozváním. Odhodlaná a zvědavá, vstupuji dovnitř. Kavárna je útulná, s dřevěnými stoly a barevnými lampami, které vrhají teplé světlo na všechny přítomné. Vzduch je naplněn příjemnou atmosférou, jak si lidé vyprávějí příběhy a sdílejí smích.
Když si objednávám kávu, všimnu si muže v rohu. Jeho oči jsou jasně zelené, v kontrastu s jeho tmavým oblekem. Zvláštně se usmívá, jakoby věděl o něčem víc. Vtom se částice kolem něj začnou zhušťovat, vytvářejíc jakýsi hypnotický vír. Zatímco se snažím pochopit, co se děje, on se zvedá a míří ke mně. „Myslím, že hledáte odpovědi,“ říká tiše. Jeho hlas má v sobě kouzlo, které mě nutí naslouchat.
Začne vyprávět o tajemném jevu, který se objevuje jen jednou za dekádu, kdy se tři částice spojí a otevřou okno do jiného světa. Ten svět je prý plný barev, emocí a dobrodružství, ale také nebezpečí. Každé rozhodnutí může změnit osud nejen nás, ale i celého vesmíru.
V ten moment se částice začnou zhušťovat kolem nás ještě více, a já cítím, jak mě to vtahuje. „Jsi připravena?“ ptá se, a já cítím, jak mi buší srdce. Rozhodnutí je na mě, ale než stačím odpovědět, všechno kolem nás exploduje v záři barev a já se ocitám v jiném světě. Světě, kde se částice stávají mými průvodci, a já musím zjistit, proč jsem tady a co to pro mě znamená.
Ale pak, v tom zmatku, se mi v mysli zjeví jedna myšlenka: co když je to všechno jen iluze, a já jsem nikdy neopustila tu malou kavárnu?