Úvod do chaosu
Bylo chladné podzimní ráno, když jsem se procházela po ulicích Londýna, ačkoliv jsem měla na sobě teplou bundu, chlad mi pronikal až k duši. Všude kolem mě se mísily barvy padlých listů – žlutá, oranžová a červená – a vzduch byl naplněn vůní mokré země a spadaného listí. Město vypadalo, jako by se připravovalo na nějakou velkou událost, ale já jsem o tom neměla tušení.
Podivná setkání
Na rohu ulice jsem si všimla muže v šedém plášti, jehož oči se leskly jako náhodné bajty v kódu. Z nějakého důvodu mě jeho pohled přitahoval. Zastavil se a ukázal na malou kavárnu, kde se odehrávaly neobvyklé věci. Vůně kávy se mísila s vůní čokolády a já jsem cítila, jak mě táhne dovnitř.
Tajná zpráva
Jakmile jsem vešla, všimla jsem si, že lidé kolem stolu šeptají. Jejich tváře byly naplněny napětím, jako by se chystali na něco velkého. Vzduch byl hustý jako mlha, a já jsem se náhle cítila jako v cyklónu emocí. Když jsem se přiblížila, slyšela jsem slova jako „suspected“ a „danger“. Zmateně jsem se posadila na barovou židli a snažila se zachytit více informací.
Obrázek se mění
V tu chvíli se otevřely dveře a dovnitř vstoupil muž s rozcuchanými vlasy a hlubokým hlasem. Byl to on! Ten stejný muž, který mě sledoval na rohu ulice. Z jeho úst vypadlo: „Musíme jednat rychle, random_bytes jsou ve hře.“ Všechny hlavy se otočily a já jsem cítila, jak mi buší srdce, jako by se mě to týkalo osobně.
Naše cesty se protnou
Jak se debata vyostřovala, uvědomila jsem si, že jsem se stala součástí něčeho mnohem většího. Zatímco ostatní se snažili vyřešit záhadu, já jsem cítila podivné spojení s tímto mužem. Jeho energie byla tak silná, že jsem se nemohla odtrhnout. Když se naše pohledy setkaly, jakoby se celý svět na chvíli zastavil.
Šokující odhalení
Když se zdálo, že už nemůže být nic horšího, muž se otočil a s úsměvem řekl: „Myslíte, že vše, co vidíte, je skutečné? Všechny tyto náhodné bajty v našem životě nás vytvářejí, ale co když to, co považujete za realitu, je jen iluze?“ Zbytek rozhovoru se rozplynul v chaosu, a já jsem si uvědomila, že celý můj život byl tak nějak programován jako v počítačové hře. Otočila jsem se a srdce mi bušilo, když jsem utíkala ven, protože jsem věděla, že se mi život navždy změní.